Alex, s čím tě baví exprimentovat právě teď?

Minimalistický design batohů vybízí k experimentům, to je pravda. Proto jsem teď vytvořila 6 nových barev, které budou od léta v prodeji. Černá matná kolekce zůstane v nabídce napořád. Taky jsme přidali další kousky, jako je například klíčenka a peněženka. A v dubnu budeme uvádět celokoženou ledvinku Bodybag, Gymbag a Weekender.

Právě batoh Weekender začíná vzbuzovat ohlasy ještě před startem prodeje. Proč je tak spešl?

Bude to skvělý batoh na prodloužený víkend, který také můžeš přeskládat. Díky modulárnímu uspořádání ho lze použít jako fotobatoh nebo v něm nosit gramofonové desky na DJ set.

Počátky tvé značky jsou hodně spojené s Danielem Klímou, teď jsem ale ze sociálních sítí pochopila, že už spolu nespolupracujete. Jak to je?

Rok a půl jsme si navzájem pomáhali. Lab 24 na Letné byl náš společný prostor, kde jsem měla studio a Daniel showroom značek, které distribuoval. V červnu loňského roku se však naše cesty rozdělily a každý teď fungujeme zvlášť.

A v čem se ty cesty rozdělily?

Daniel se věnuje více streetwearu a já luxury segmentu. Myslím, že můžu mluvit za oba, když řeknu, že to pro nás byla etapa rozjezdu. Všechno bylo nové a neprobádané. Tehdy jsme zkoušeli, co zvládneme a kam se dokážeme posunout, i když jsme šlápli párkrát vedle. Teď už je jasné, kam chceme každý svou značku směřovat. Od září 2017 tedy obchod funguje s názvem Alexmonhart Studiostore.

Od počátku značky jezdíš na zahraniční veletrhy a do showroomů. Vyplatí se vůbec taková investice?

Byli jsme třikrát na Seeku, jednou na Jacket Required v Londýně a teď 2× v showroomu Other/Wise v Paříži. Byla to dobrá zkušenost, ale už teď víme, že to pro značku nefunguje tak, jak bychom si představovali. Veletrhy fungují zavedeným značkám, které jsou pod agenturou zajišťující přísun nákupčích. Když na vás nikdo neupozorní a nepostaví se za vás, jste pro ně risk. Teď míříme do luxusního segmentu a ten skýtá jiné možnosti prodeje, jako jsou například privátní showroomy. Batohy Urbanus 2.0, Magnus 2.0 a Primus 2.0Batohy Urbanus 2.0, Magnus 2.0 a Primus 2.0

Jakých fashion akcí se ráda účastníš v ČR? Jsou vůbec zásadní pro tvou značku nebo prodej?

Vždy jsme dělali akce v obchodě (Temporary Escape – pozn. redakce). Teď poprvé jsem se v prosinci účastnila LeMarketu a byla jsem upřímně nadšená. Je to vyloženě event pro lidi, kteří shání krásné dárky na Vánoce. Nemusí to být zrovna vyznavači minimalismu, ale dokáží ocenit originalitu a kvalitu. Přitom k nám do obchodu by jen těžko zabloudili. Je důležité občas vyjít z ulity.

Čím tě fascinují batohy? Proč právě ony a ne jiný doplněk?

Batoh byla moje klauzurní práce na Scholastice (Scholastika je vyšší odborná škola a vzdělávací prostor – pozn. redakce). Jeho elegantní verzi s kůží jsem vytvořila na základě vlastní potřeby mít variabilní doplněk, který s sebou můžu nosit od rána do večera. Zajímá mě však produktový design jako takový. Idea, že ti může design skrze produkt usnadnit život nebo přesně odpovědět na tvoje potřeby. To je fascinace.

Nejsou batohy trochu málo na takové cíle?

Určitě nezůstaneme jen u batohů. Alexmonhart beru jako značku, která má za cíl postupně sestavit kompletní šatník. Vlastně ani negarantuju, že zůstanu jen u oblečení. Je to výzva vytvořit tak silný a osobitý design, který se dá aplikovat na rozličné produkty z různých oborů. Dokázala by sis představit třeba světlo nebo židli?

To zní, že máš se svou značkou velké plány. Co chystáš na rok 2018?

Pocházíme kompletním rebrandingem a rozšiřujeme produktovou řadu. Jednáme také o zahraniční spolupráci s asijským designérem, kterou bychom v létě v Shanghai a poté v Kuala Lumpur. V Čechách jich připravujeme několik, moc se na to těším.

Kromě toho jsi hodně zapálená do umění jako takového, i jsi studovala filmovou vědu. Čerpáš z těch zkušeností ve své současné práci?

Jistě, to jsou zkušenosti, které ti nikdo nevezme. Film je spojením všech umění dohromady. Je to studna inspirace. Díky filmové vědě jsem si mohla zkusit pracovat jako asistentka kostýmního výtvarníka a zjistit, že to není pro mě to pravé. Baví mě dělat věci pořádně a ne jen na oko.

A tvoje hraní na ulici?

Hudba pro mě byla vždy něčím víc, k čemu utíkám, když mi není dobře. Chybí mi, že už nehraju s kapelou, ale snad se to brzo změní. S hudbou ale pracujeme v rámci značky, třeba teď každé dubnové úterý u nás hrají pražští DJové.

Co vlastně na tvou tvorbu říká rodina?

Mám obrovské štěstí, že mé rozhodnutí podnikat schvaluje, moc si toho vážím. Ale je to náročné jak psychicky, tak finančně. Lhala bych, kdybych řekla, že se mě nikdy nezeptala, jak dlouho to takhle hodlám vydržet.

A ty se sama sebe ptáš?

Často. Sebereflexe je nutná. Díky podpoře mého partnera a jeho rodiny se snažíme budovat něco velkého. Něco, co budeme moct předat další generaci, pokud se nám to podaří. To je naše vize.

Article by Monika Photo: Patrik Hácha, Lukáš Mohorko Video: Marek Partyš